Když Anu zklamu, poruším svůj příslib hubenosti, a jím...ze začátku si řeknu, jedna sušenka mi neuškodí, ale u ní to nekončí, sním další a další, potom jablko, obložený chlebíček, tyčinku, čokoládu, až už jsem jako balón. Až potom v zoufalství, s vidinou přibývající váhy předstoupím před Anu a prosím ji, aby mi pomohla, na kolenou před ní vyznávám, jaká jsem nemožná, tlustá kráva a žádám o novou šanci. Ana se na mě podívá. Ale ne, už to není Ana, ach ale ne, můj Bože, je to Mia! Anin sladký, křehounký úsměv mizí a rázem získává rysy šeredné Mii. Chytá mě za mé slabé vlasy a vleče mě na záchod, kde mě sráží na kolena a nutí mě vrazit si kartáček do krku, abych bolestí splatila svůj dluh za novou šanci. Bolest, to je Anina cena za krásu. Ale tuto cestu jsem si přece vybrala...
Nenech miu, ať nad tebou zvítězí, těžko se mi to kecá, když to někdy dělám...tak ti držím palce :) jinak úžasnej článek a jak sem mám napsat moje jméno a blog když mám blog pod blog.cz? díík a papa :)
OdpovědětVymazatPáni, tak to nevím, zkoušela jsem to, ale na blogspot.cz to asi je jinak, tak nevím...jinak moc díky
VymazatTo neni dobrý. :-( Co si třeba místo té sušenky dát příště plnout nálož nějaké zeleniny, hm? Zasytí tě, bude mít tak pětinu kalorií a nebudeš mít takové výčitky.
OdpovědětVymazatMáš úplnou pravdu, příště se budu snažit víc, aby to tak nedopadlo...Jak zní pravidlo: ,,...nenechám si přece poroučet od sušenky!" :-))
VymazatPřesně tak. :-)
VymazatZlatíčko, drž sa, hlavne nech ti to neprerastie cez hlavu jak mne :( a díky, školský týždeň vždy býva lepší :* :)
OdpovědětVymazat